Bezpečnost provozu elektrických zařízení

Stát zajišťuje již od svých základních právních dokumentů, jako je ústava, péči o bezpečnost občanů. Pro snižování rizik při provozu technických zařízení bylo vydáno mnoho dokumentů, které ta zařízení, která představují zvýšené riziko úrazu , zařadila do skupiny tzv. vyhrazených technických zařízení. Mezi tato zařízení patří i vyhrazená elektrická zařízení.

Velké množství právních i technických předpisů řeší povinnosti všech, kteří elektrická zařízení projektují, vyrábí,prodávají, montují, revidují, udržují , provozují a používají.

Dále si dovolím uvést jen základní nařízení, která se týkají revizí, provozu a údržby vyhrazených elektrických zařízení.

Každý provozovatel je povinen udržovat elektrické zařízení v takovém stavu, aby bylo bezpečné. K tomu, aby byl informován o skutečném stavu zařízení má povinnost provádět předepsané revize zařízení.

Revize smějí provádět pouze osoby, které mají oprávnění od státního odborného dozoru nad bezpečností práce a bezpečností vyhrazených elektrických zařízení – revizní technici.

Úkolem revizního technika je posoudit stav zařízeni podle technických norem. Vystavená zpráva o revizi je dokumentem, který popisuje stav v době revize a pro provozovatele je podkladem pro preventivní údržbu. Odbornost revizního technika spočívá mimo jiné i v tom, aby správně zhodnotil vliv zjištěných závad na bezpečnost zařízení.

Revizní technik tedy nerozhoduje za provozovatele o tom co se zjištěními uvedenými ve zprávě udělá.

Pokud provozovatel neodstraní závady uvedené v revizní zprávě nese plnou odpovědnost za případné škody.

Revizní technik nemůže předvídat co se stane v době mezi revizemi.Proto předpisy nařizují, že zařízení musí být odborně udržováno.

Pokud revizní technik při periodických revizích zjistí, že není prováděna údržba musí to uvést ve zprávě o revizi jako závadu.

Při periodických revizích opakovaně zjišťuji ( a nejen já), že závady nejsou odstraňovány a zejména, že na elektrickém zařízení není prováděna vůbec žádná údržba. To bývá často konstatováno již v předchozích revizích. Tím se jednak revize stávají pouhou formalitou a je porušována i řada norem, které považují revize za součást preventivní údržby. Určitému riziku se vystavuje i revizní technik, který v závěru revizní zprávy uvede , že elektrická instalace je schopna bezpečného provozu i přesto, že zjistil neodstranění závad a absolutní absenci odborné údržby.

Postupy při revizích a údržbě

Postupy přesně definují ČSN a vyhlášky.

V bytových domech jsou části elektroinstalace před elektroměry, které by měly být dodavatelem elektřiny zaplombovány. Revize je možno většinou provádět tak , že nedochází k porušení plomb, avšak vstupuje se do neměřených částí.

Při údržbě však je nutno plomby porušit je tedy nutno tyto práce nahlásit příslušnému dodavateli elektřiny a zajistit opětné zaplombování.

Mezi společné náklady, které vznikají při revizích a při údržbě lze zahrnout:

• Jednání s uživateli a případně distributorem elektřiny
• Doprava
• Demontáže a opětné montáže rozváděčů , krabic apod.
• Prohlídka zařízení
• Kontrolní měření
• Zpracování záznamů

Navrhovaný postup

Při periodických revizích je opakovaně zjišťována velmi nedostatečná údržba elektrických instalací.

Vzhledem k tomu že většina elektroinstalace je provedena vodiči s hliníkovým jádrem je zjišťováno uvolnění šroubových spojů, vyhřátí svorek, tepelné poškození izolace apod.

V rozváděčích bývá velké množství prachu, stavební suti, odpadky apod.

Často jsou také zjišťovány neodborné zásahy .

Velmi často také vznikají závady při instalacích společných antén a domácích telefonů, kdy instalační firmy nerespektují předpisy pro silnoproudé instalace.

V těch případech,m kdy objednatel mimo povinné periodické revize současně objedná i preventivní údržbu, se většinou postupuje dále uvedeným způsobem.

Distributoru elektřiny je v předepsané lhůtě ( 16 dní předem) oznámeno provádění prací včetně porušení plomb a vypnutí stoupaček v domě, současně je to oznámeno obyvatelům domu.

V den údržby je vypnuto napájení, odkryta stoupačka, provedeno měření, dotažení spojů, vyčištění, konzervace, výměna vadných svorek , krytů apod. Je provedeno případné doplnění popisů, výstražných tabulek, krytů svítidel, je opraveno upevnění svítidel, kabelů apod. Jsou doplněny chybějící kryty svorkovnic, krabic, rozváděčů apod. Jsou vyměněny vadné pojistky a další drobný materiál.

Na závěr je opět provedeno měření a další úkony periodické revize.

Zcela na závěr je provedeno zaplombování neměřených částí pověřeným pracovníkem.

Ve zprávě o revizi se potom objeví pouze případné závady, které vyžadují větší a nákladnější elektromontáže. Na jejich odstranění je zpracována cenová nabídka.

Při tomto navrhovaném postupu dochází k finanční úspoře, protože některé náklady jsou společné pro revizi i údržbu.

Vzhledem k tomu, že zákazník má velmi omezenou možnost kontrolovat dodaný materiál a rozsah prací, navrhujeme v podobných případech paušální ceny, kdy neseme riziko toho, že budeme při realizaci potřebovat více materiálu než jsme předpokládali ( například při vypálených stoupačkových svorkovnicích apod.).

Takovýmto postupem jsou naplněny požadavky norem na preventivní údržbu , je zvýšena životnost a spolehlivost zařízení a předchází se nečekaným poruchám.

Současně tento postup dává vlastníkům čas na přípravu důkladné rekonstrukce nebo opravy elektroinstalace.